Prečítajte si náš blog

Články na téma hra

Rozhovor s Danielou Fischerovou: Nebojme sa trénovanie mozgu, Mentem je hračka.

V júni prebehol v Prahe rozhovor s dramatičkou, spisovateľkou a autorkou detských kníh Danielou Fischerovou. Moderovanie sa ujal známy herec Radim Fiala, ktorého si môžeme pamätať napríklad z Četnických humoresiek alebo filmu Tmavomodrý svet. Prečítajte si, prečo sa sympatická spisovateľka rozhodla podporiť projekt na trénovanie mozgu a ako sa perie so svojou vlastnou mysľou.

Proč jste se rozhodla svojí osobností podpořit právě projekt Mentem?

Zaprvé proto, že ho potřebuji já. Za druhé proto, že ho možná potřebujete i vy a že ho potřebuje skoro každý, na koho se podívám. Mens je latinsky mysl a věřme tomu, že nic v tomhle světě a snad i v hlubokém vesmíru pro nás nemá větší cenu nežli vlastní mysl. Jaká je mysl, tak se nám jeví svět. Když je mysl zdravá a může se na sebe spolehnout, tak všechno jde snadno. Když je mysl slabá, ztěžklá a otrávená, tak celý svět je otravný a nic se nám nedaří.

To máte pravdu. Ono se říká, že využíváme jen deset procent mozku. Co by se stalo, kdybychom využívali dvanáct?

(Smích) To by byl ale úplně jiný svět. Ono je to zvláštní. Všichni jsme pochopili, že se musíme starat o svoje tělo a když to neděláme, tělo si o to umí říct. Když necvičíme tělo, tak jednoho dne se prostě rozhodne, že nás nebude už dál nosit. Když zanedbáme zuby, tak nás začnou bolet a ony nás k tomu zubaři dotáhnou. Ale zanedbaná mysl tohle neumí. A té je nutné podat pomocnou ruku zvenku. Mentem, to je taková pomocná ruka naší mysli podaná.

Komu je Mentem určen?

Já si vlastně neumím představit někoho, komu by nemohl prospět, a to včetně těch nejchytřejších a nejvýkonnějších lidí. Jsou totiž lidé, kteří se chtějí zdokonalovat a být zítra lepší než dnes.

Mentem je určen třeba pro předškoláčky, kteří ještě neumějí číst ani psát, ale i pro školáčky, kteří mají trable s učením. Je to i pro lidi po nějaké nemoci nebo úrazu, co mají pocit, že jim to už tolik nepálí. Třeba po mozkové mrtvici. Samozřejmě je to i pro nás seniory. Pak je to pro takovou nešťastnou a pořád rostoucí skupinu lidí, přepracovaných a vyhořelých, co je přestala bavit práce a celý svět.

Zkoušela jste si trénink sama na sobě?

To je ožehavá otázka. Já bych teď jako politik měla říct „No comment“, ale pravda je taková, že moje paměť strašně vrávorá. Podívejte se na mě, unavená stará paní. Co horšího, já jsem celý život na své mysli závislá, protože v mé profesi bez čilé mysli neobstojíte. A co si budeme povídat, na stará kolena už ty nápady nechodí tak rychle jako dřív.

Já bych řekl, že nejen pro Vás, ale i pro nás herce je Mentem zábavná věc a myslím si, že to dokonce využiji moc rád.

Použiji slavný citát Jana Ámose Komenského – „škola hrou“. Ono je to tak, mysl je trošku jako malé dítě a když se nudí, tak začne zlobit a kope do nábytku. A na programu Mentem je nejlepší, že je to vlastně celé hra.

Takže ten program vlastně není určený čistě jen pro jednotlivce, ale pro skupiny všech věkových i sociálních vrstev?

Ano. Řekla bych, že nikdo není z této hry vyloučen a k tomu heslu „škola hrou“ bych ještě přidala „Kdo si hraje, nezlobí“. Každá máma, každý táta to ví. Nabídněte dítěti zajímavou hračku a ono přestane fňukat a není protivné.

Pokud to ale nejsou ty moderní děti, které po pěti minutách přestane bavit i ta zajímavá hračka.

A to je právě to. Jde o poruchy soustředění a na ty Mentem také zabírá.

V současné době má Mentem přes 13 000 uživatelů. Využívají jej státní a sociální organizace, je přeložen do několika jazyků. Myslíte si, že má tento projekt v naší zrychlené době budoucnost?

Myslím si, že to má velikou budoucnost. Je tady ještě jedna báječná věc. Program dává člověku ihned zpětnou vazbu, jak na tom je. Zlepšuje to orientaci, pohotovost mysli, tu samotnou schopnost se učit, která je velmi důležitá a, to tady říkám za svou profesi, zlepšuje to i fantazii. A teď poslouchejte – prý stačí tři čtvrthodiny týdně, aby došlo k výraznému zlepšení. Co to jsou tři čtvrthodiny týdně? Víc pročekáme v zácpě na silnici a ještě se u toho vztekáme a riskantně nám stoupá krevní tlak.

Navíc v dnešní době, když každý máme tablety a mobily.

Já se studem přiznávám, že můj mobil je už chytřejší než já. A to poslední, co chci říct: Když nabídneme tomu dítěti - té své mysli - zajímavou hračku, tak ono opravdu přestane zlobit. Nebojte se programu Mentem, zvládne to každý, je to hračka. Je to brnkačka. Báječně si pohrajeme, a když se k tomu zvýší kapacita naší mysli, tak co víc by si člověk mohl ještě přát.

Eriksen Flanker: jedna z najznámejších úloh na selektívnu pozornosť

Keď psychológovia Barbara A. Eriksen a Charles W. Eriksen v roku 1974 predstavili svoj flanker, ešte v tom čase vôbec netušili, že sa stane jedným z najznámejších a najobľúbenejších testov na selektívnu pozornosť vôbec. A predsa sa tak stalo.

Expertné vysvetlenie Flanker môže znieť trošku krkolomne. Jedná sa totiž o úlohu, v rámci ktorej musíte potlačiť odpoveď, ktorá je v rámci daného kontextu nevhodná.

V praxi to je oveľa jednoduchšie. Predstavte si zoskupenie akýchkoľvek premenných (napríklad čísel), z ktorých musíte vždy vybrať a správne pomenovať to, ktoré je (najčastejšie uprostred) medzi nimi. V tejto úlohe teda ignorujete všetky čísla v okolí - a sústredíte sa len na jedno jediné.

Úplne prvý Flanker z roku 1974 však pracoval s písmenami.

Napríklad pre rad siedmich písmen zložených z šiestich písmen H a jedného odlišného písmena ste poznali toto pravidlo:

ak medzi písmenami H bude písmeno K, povedzte "pravá" ak medzi písmenami H bude písmeno C, povedzte "ľavá"

Zadanie potom znelo HHHKHHH (museli ste hlásiť pravá) alebo HHHCHHH (museli ste hlásiť ľavá). V praxi to bolo trošku zložitejšie, pretože Eriksenové pracovali s viacerými písmenami - ale princíp zostáva rovnaký. Meria sa rýchlosť vašej reakcie a chybovosť vašich odpovedí.

Neskôr sa namiesto písmen začali používať farby, znaky alebo šípky. Napr. aj naša hra Armádna letka vychádza z Flanker - bez ohľadu na smer ostatných stíhačiek vždy určujete smer len tej, ktorú vidíte na vrchole trojuholníka.

Neurologický základ

O tom, že Flanker nie je iba zábavnou hrou, ale skutočným "zlepšovačom mozgu" (konkrétne predná cingulárna kôra) svedčí rad experimentov a výskumov. Bolo napríklad dokázané, že ľudia po požití alkoholu alebo drog majú oveľa dlhšiu reakčnú dobu, než za triezveho stavu. To dokonca viedlo k tomu, že Flanker zaviedli aj do niektorých testov pre vodiča.

Na výkon vo Flanker majú vplyv aj psychologické stavy. Zatiaľ čo dlhodobí schizofrenici podávajú porovnateľné výkony, ako zdraví ľudia, akútní schizofrenici sú dokonca lepší = ich reakčná doba je kratšia. To vedcov a lekárov vedie k domnienke, že akútný schizofrenický stav má dočinenia so selektívnou pozornosťou.

Skúmaniu sa nevyhli ani ľudia trpiaci Parkinsonovou chorobou, u ktorých často dochádzalo k chybným odpovediam - o to viac, ak vedeli, že ich tréning je časovo obmedzený.

S pôvodným Flankerom sa môžete stretnúť aj dnes - zväčša v rámci špeciálnych kognitívnych testov. U nás na Menteme ale máme oveľa zábavnejšiu formu - v spomínanej hre Armádna letka môžete svoju selektívnu pozornosť trénovať napriklad každý deň.